MV Agusta: Legendární příběh italské ikony

MV Agusta! První lekce: Je to Agusta, ne Augusta. Tahle značka je tak italská, že skoro cítíte vůni espressa – i když v posledních letech patřila malajským, americkým, ruským a nakonec rakouským majitelům. Fúzní kuchyně motocyklů, sportu a luxusu!

Historie MV Agusta začíná v roce 1927, kdy první dvoukolky vznikají jako vedlejší činnost výrobce letadel Agusta. Druhá světová válka ale znovu zaměřuje pozornost na letecký průmysl. Po válce však přicházejí na svět první motocykly MV Agusta, které lidem nabízejí cenově dostupný a jednoduchý dopravní prostředek. Jelikož mírová smlouva zakazuje Itálii stavbu válečného vybavení, firma se soustředí na motocykly a klade základy jedné z nejslavnějších motocyklových značek na světě.

Začátek je skromný: První stroj, MV 98, je tak jednoduchý, že vedle něj vypadá Fiat Panda jako Lamborghini. Původně se jmenovala "Vespa 98", dokud se nezjistilo, že Piaggio si tento název již zaregistrovalo.

Současně se rozvíjí vášeň pro motorsport. MV Agusta začíná upravovat sériové motocykly pro závody a rychle si zajišťuje národní i mezinárodní úspěchy. Tyto úspěchy nejsou jen vedlejším efektem, ale tvoří jádro identity značky: 37 světových titulů, vítězství ve skoro všech třídách, od 125cc až po královskou třídu 500cc, a legendární jezdci jako John Surtees, Mike Hailwood a Giacomo Agostini formují image značky.

Tato závodní DNA přímo proudí do sériových motocyklů. V roce 1965 představila MV Agusta model MV Agusta 600, první motocykl s příčně uloženým čtyřválcovým motorem. Ano, nebyli to Japonci, ale právě MV, kdo vynalezl tento dnes již nepostradatelný způsob konstrukce motoru. Ale hrabě Domenico Agusta měl obavy, že by tento silný motor mohl v cizích rukou konkurovat továrním jezdcům MV, a tak nechal MV Agusta 600 záměrně oslabit. Výsledek: Cestovní motocykl s velkým hranatým světlometem, přezdívaný "Černé prase", který byl tehdy považován za jeden z nejošklivějších motocyklů.

Z této spíše nešťastné základny vzniká koncem 60. let MV Agusta 750 S, první skutečná sportovní legenda značky. S výkonem 72 koní, 25litrovou nádrží a hmotností 237 kg dosahuje téměř 200 km/h a přináší závodní atmosféru značky do sériového motocyklu.

Další model, MV Agusta 750 S America, má za cíl dobýt americký trh. Ale i přes výrazná vylepšení výkonu nemůže konkurovat podstatně levnější Hondě CB 750. Japonský motocykl stojí pouze 2 190 dolarů, zatímco italský luxusní stroj si žádá úctyhodných 6 500 dolarů.

Navzdory dominanci na závodní dráze se komerční úspěch nedostavuje. Úpadek začíná smrtí Conteho Domenica Agusty v roce 1971. Poté zasahuje italský stát, značka je nuceně spravována a v roce 1976 stažena z mistrovství světa motocyklů. V roce 1978 je motocyklová divize zcela uzavřena, protože se firma raději soustředí na lukrativnější obchod s vrtulníky.

V 90. letech však značka ožívá: Rodina Castiglioni, která stojí za Cagivou, získává MV Agusta a ikonický designér Massimo Tamburini vyvíjí jeden z nejkrásnějších motocyklů historie: MV Agusta F4 750 Serie Oro.

F4 750 Serie Oro vzbudila při své premiéře v roce 1997 obrovskou pozornost. S výkonem 126 koní, točivým momentem 72 Nm, maximální rychlostí 275 km/h, jednoramennou kyvnou vidlicí, příhradovým rámem, zpětně rotující klikovou hřídelí a designem, který si zaslouží místo mezi Michelangelovým Adamem a Raffaelovou Madonnou. Mnoho typických prvků, které dnes s MV spojujeme, bylo zavedeno právě s F4.

Ale pozor: F4 byla představena v roce 1997, ale vyrábět se začala až od roku 1999. Situace značky MV byla do té doby opět velmi napjatá, tlak na úspěch velký a kritická média netrpělivě čekala na první motocykl MV Agusta po letech. Claudio Castiglioni chce, ne, musí ukázat, že „jeho motocykl“ je připraven podávat výkon – a představuje ji kritickému publiku na závodní trati v Monze. Jeho tým vývojářů doporučuje prezentaci na trati s méně úseky pro plný plyn, ale Castiglioni trvá na prestižním Autodromo Nazionale di Monza. A skutečně, novinářské testovací jízdy zvládly přes 2 000 km bez problémů.

F4 se tak hladce prohání po trati, že někteří příliš kritičtí novináři zpochybňují na tachometru uvedených 265 km/h. Řešení? Radar na konci dlouhé cílové rovinky umlčí i poslední pochybovače a Castiglioni si může oddechnout. Důležitý dílčí úspěch je dosažen.

Poté, co byla Serie Oro představena a všechny kusy prodány, se MV soustředí na sériový model, F4 750 S. Od té doby prošla F4 různými vývojovými fázemi a nesčetnými limitovanými edicemi, ale vždy si zachovala stejný duch a lásku k designu. Až nakonec musela poslední F4 ustoupit emisní normě Euro4.

Když už máte ve stáji zlatého koně, chcete logicky předat jeho DNA dál. Tak MV Agusta brzy připravila nahou verzi s technikou F4, která příhodně nese jméno „BRUTALE“ – a to z pochopitelných důvodů. Používá stejný motor a rám jako její supersportovní sestra, avšak v podobě naháče. Po desetiletí se Brutale vyvíjela paralelně s F4, byla nabízena v mnoha variantách a speciálních edicích a dnes je k dispozici buď s 1 000cc čtyřválcovým motorem, nebo s 800cc tříválcovým motorem.

Ale jak „brutální“ byly Naked-verze F4 a její nástupci, MV by nebyla MV, kdyby nepostavila ještě radikálnější model – jak v oblasti výkonu, tak i designu. Podle mého názoru má MV Agusta něco společného s Lamborghini: Slovo „subtilní“ jakoby v jejich slovníku neexistovalo.

Krátce před pandemií, právě v době, kdy Ducati představuje znovuzrození Streetfighteru s motorem V4, ukazují Italové z Varese světu svou představu o hypernaked: MV Agusta Rush.

Navržena týmem kolem Adriana Mortona, je Rush opravdová síla. Nejen díky svému výkonu 208 koní při suché hmotnosti 186 kg a maximální rychlosti přes 300 km/h, ale také díky svému extrémně nápadnému designu. Stačí se podívat na karbonové zadní kolo nebo extravagantně tvarované kapotážní díly, aby bylo jasné, že tento motocykl je skutečné vyjádření.

Původně byla cena stanovena na přibližně 30 000 eur za každou z plánovaných 300 jednotek. Dnes však na webu najdete cenové rozpětí přes 50 000 eur – bez udání, zda jsou vůbec nějaké jednotky ještě k dispozici.

Bez F4 v katalogu chyběl MV Agusta plně kapotovaný sportovní motocykl v nabídce. To se však mění s představením MV Agusta Superveloce 1000 Serie Oro – dalšího vývoje konceptu, který začal s motorem F3 o objemu 800 cm³ a dosahuje nové úrovně ve všech aspektech.

Design zůstává věrný linii 800cc MV, inspirovaný závodními stroji značky. Navzdory futuristickým liniím obsahuje retro prvky, jako tradiční kulatý světlomet, kožené poutko přes nádrž a klasické barvy MV.

Superveloce 1000 je naprosto spektakulární, ale také extrémně elegantní – což se o některých předchozích modelech říct nedalo. Zlatý rám, zlatá kola a čtyřnásobný výfuk pod záď připomínají první legendární F4 750.

S elektronickým odpružením Öhlins, stejným motorem o výkonu 208 koní jako u modelu Rush a nejmodernější elektronikou patří k technicky nejpůsobivějším strojům své třídy. Každý z 500 kusů se prodává v cenovém rozpětí od 68 000 eur ve Španělsku do 82 000 eur v Rakousku. A tato hodnota bude časem jen dále stoupat.

Tyto impozantní motocykly a jejich přehnané specifikace dávají pocit, že MV Agusta je zpět v plné síle. Ale štěstí této osudem zasažené značky trvá jen krátce. Brian Gillen, muž, který vedl vývojový program italských motocyklů v posledním desetiletí, opouští značku, aby převzal vedení u britské značky Norton, kterou nedávno odkoupil indický koncern TVS. A to zdaleka není jediná krize, kterou MV musela od převzetí Castiglionis překonat.

Navzdory lesku exkluzivních dvoukolových strojů MV Agusta a významným vystoupením, například v hollywoodském filmu „I, Robot“ z roku 2004 s Willem Smithem, čelí MV Agusta o několik let později znovu finančním problémům, změnám majitelů a velké nejistotě. Je to jako telenovela, jen s motocykly.

• V roce 2008 kupuje značku Harley-Davidson, ale již v roce 2009 ji znovu prodává.
• V roce 2011 umírá Claudio Castiglioni a vedení MV přebírá jeho syn Giovanni. Nová tříválcová motorová rodina s objemem 800 cm³ se prodává dobře, ale prodejní čísla prostě nestačí na to, aby se vyrovnaly dluhy a problémy s dealerskou sítí a zásobováním náhradními díly.
• V roce 2014, aby překonala finanční potíže, získává AMG 25 % společnosti. Možná si vzpomenete na Lewise Hamiltona z této doby, jak jezdí se svou Brutale po depu MotoGP.
• V roce 2016 musí MV v extrémně kritické situaci provést restrukturalizaci a najít nového investora. Ruská skupina Black Ocean vstupuje a od roku 2018 je Timur Sardarov generálním ředitelem italské značky.
• Situace však zůstává obtížná, zvláště s problémy způsobenými pandemií Covid. V roce 2022 nakonec Pierer Mobility (KTM) přebírá 25,1 % podílů s možností koupě většinového podílu, což se uskuteční předčasně již v roce 2024 a vedení přebírá Hubert Trunkenpolz.

U MV se znovu objevuje naděje. Velký koncern KTM má začlenit ušlechtilé motocykly Agusta do struktury KTM, aby se podnikání MV stalo efektivnějším a motocykly spolehlivějšími. Z rakousko-italského partnerství dokonce vzniká zcela neobvyklý model MV, Enduro Veloce.

Ale jak už nyní víme, MV Agusta nemá štěstí ani s posledním majitelem. Domnělá síla koncernu KTM se na podzim 2024 během několika týdnů rozplyne, nečekané hory dluhů se nahromadí a italská luxusní značka se stane první obětí v boji KTM o přežití. Co se nyní stane s MV Agusta, do čích rukou se dostane, co se stane s legendárními starými modely MV i s novými výtvory jako Enduro Veloce, to zatím nikdo neví. Můžeme jen doufat, že se najdou investoři, kteří budou ochotni znovu postavit na nohy někdejšího rekordního vítěze MotoGP, Lamborghini motocyklového trhu, jednoho z nejikoničtějších výrobců motocyklů.

Někdy se věci dějí rychle. Dne 31.01. bylo oznámeno, že rodina Sardarov prostřednictvím společnosti Art of Mobility S.A. znovu získává plnou kontrolu nad společností, čímž je oficiálně dokončeno odloučení od KTM. Kolik peněz musel bývalý a současný generální ředitel z Ruska za to zaplatit, není zcela jasné. KTM vágně hovoří o středně vysoké dvouciferné částce v milionech. Tím se odpovědnost za úspěch MV opět vrací do Varese a Sardarov chce dále zlepšovat dobrá čísla z poslední doby. V roce 2024 se MV Agusta podařilo prodat 4 000 motocyklů, což představuje růst o 116 % oproti předchozímu roku. Také obchod s náhradními díly zaznamenal rekordní rok s dostupností 99 %. Kromě toho by všech 219 aktivních prodejních míst mělo nadále fungovat s plánovaným rozšířením na 270 poboček v tomto roce.

Společnost zůstává nezávislá a nadále se soustředí na vývoj inovativních, exkluzivních motocyklů, přičemž Varese slouží jako centrální místo pro vývoj produktů, výrobu, distribuci a servis. Generální ředitel Timur Sardarov zdůrazňuje, že znovuzískání plné kontroly posiluje MV Agusta a že strukturální zlepšení posledních let zajistí dlouhodobý úspěch. Rodina Sardarov je pevně odhodlána podporovat společnost i její prodejce a partnery a vést MV Agusta do úspěšné budoucnosti.

MV Agusta je víc než jen výrobce motocyklů – je ikonou motocyklového průmyslu. Navzdory všem krizím, změnám majitelů a finančním potížím zůstává MV značkou, která spojuje vášeň, motorsport a úchvatný design. Budoucnost je nejistá, ale příběh MV Agusta bude pokračovat – doufejme, že s novou kapitolou plnou úspěchů.